26.9.15

Až se ti to bude zdát hotové, tak to nakresli znovu...

Tentokrát se všechny ilustrace točí kolem svatého Martina. 
A i dnes bych se s vámi ráda podělila o ten proces. 
O to, co mi při kreslení dělá největší radost. 


Tylor Swift kdysi řekla, že když se učila hrát na kytaru, hrála každý den, dokud jí nekrvácely prsty. Mně při kreslení ještě z prstů krev neteče, ale občas po probdělých a prokreslených nocích vstávám s pořádnou migrénou a ztuhlými krčními svaly. 
Pravidlo, které jsem napsala do nadpisu jsem si pro sebe stanovila už dávno a vždy se vyplatí se jím řídit. I když jsem v přítomném okamžiku spokojená, vždy se dá co zlepšovat a nakreslit ještě lépe. Jediné, co mi brání v kreslení donekonečna jsou termíny, kdy musím práci odevzdat.
Na následující skici vidíte jak znovu a znovu překresluji a upravuji totéž. Na prvním obrázku jsou Martin i žebrák ještě velmi "prkenní", na druhém jsem Martina dala víc do podřepu, sklonila jsem mu hlavu a žebrákovi jsem ji více vysunula. Na třetím obrázku jsem ještě rozpohybovala plášť a žebrákovi nasadila radostnější výraz ve tváři.



Pro sv. Martina jsem potřebovala hlavně referenční materiál ke koním a k římské výstroji. Bohužel jsem nikde neodhalila, jakou měl Martin hodnost. Jen, že byl oficírem. Tak jsem v tom trochu plavala a ze zoufalství si od dětí vypůjčila pár vydání Asterixe a Obelixe. Na Římany neexistuje větší expert než pan Uderzo :-)


Z nakladatelství dostanu vždy text s přibližným layoutem. V průběhu příběhu jsem potřebovala nakreslit jak mladého, tak staršího Martina. Některé návrhy se do konečného zpracování nedostaly, jako například starý muž s holí.




Největší oříšek pro mně představovaly koně. Nakreslit čtyři nohy v běhu tak, aby to nevypadalo jako záchvat padoucnice je opravdu výkon. A taky ten poměr kůň vs. jezdec je zákeřný. Jeden z mých prvních náčrtů má dcera okomentovala slovy - sv. Martin jede na poníkovi... Nejdřív skicuji vždy podle fotky živého koně, až pak začnu upravovat podle vlastního stylu.






Sv. Martin nakonec z armády vystoupil, nechal se pokřtít, stal se postupně poustevníkem a biskupem a byl nazýván "biskup chudých". Je to vlastně úžasný příběh o tom, jak byla pohanská římská kultura nahrazena tou křesťanskou.



A nakonec ještě několik detailů.





1 comment :

  1. Soni , tvoje obrázky se dětem moc líbí - jsou krásné - děkujeme ti ♥ Iva

    ReplyDelete

Děkuji za milý komentář!