27.2.15

50 odstínů šedi vs. důstojnost ženy


Nedá mi to, abych i já krátce nekomentovala toto poněkud kuriózní téma. Né že bych udělala radost producentům a zašla do kina, ale včera jsem na internetu narazila na fotky z výše zmiňované nejkratší telenovely na světě.
Musím říct, že mě na tomto příběhu zaráží několik věcí (mimo jiné ta fixace na luxusní životní styl). Nejvíce však ona nedůstojná role ženy. Jsem zmatená. Kam se poděl tak těžce vybojovaný feminismus? V dnešní době, kdy jsou si ženy s muži rovnější než rovny a jakýkoli náznak podřízenosti manželi se neslučuje s obecnou představou o moderní ženě, nám nevadí, když se žena dobrovolně nechá přivázat ke sloupu a zmlátit mužem? Ona má (mít) požitek z podřízenosti, on z toho, že s ní může nakládat jako s věcí. Pokud se nepletu, je to přesně ten vzorec chování, který kritizujeme v kdekteré zemi na Blízkém Východě. Nicméně zástupy žen plní kina a obdivují hlavní hrdinku, která se (světe div se) písemně zavazuje poslouchat muže na slovo. 


O satanovi se říká, že je opice Boží. Netvoří nic nového pouze vše dobré, co Bůh stvořil protáhne bahnem. A tak jsem si nemohla nevzpomenout na verš z Nového Zákona, z listu Efezským:

"Manželky, vy se svým mužům podřizujte stejně, jako by to byl Kristus; muž totiž vede ženu, jako Kristus vede své tělo - církev, pro jejíž záchranu sám zemřel. Proto má žena svého muže poslouchat, jak církev poslouchá Krista."

Cítíte ty paralely? I tady jde o poslušnost, ale poslušnost, která ženu povznáší a ze strany muže má být kvitována úctou a láskou. Ne fyzickou láskou, ale láskou, která nutí klást potřeby toho druhého před ty mé a ne si učinit z partnera prostředek k uspokojení vlastních potřeb...


Kdysi jsem narazila na citát: "Jsem princeznou ne proto, že čekám na prince na bílém koni, ale protože mým otcem je Král a Pán země." Bůh nám propůjčil důstojnost královských dcer. Proč ji zahodit do bláta...?


"Drahé děti, nedopusťte, aby s vámi satan cloumal a děla si s vámi co chce. 
Vyzývám vás, buďte zodpovědní a rozhodní
a zasvěťte Bohu každý den v modlitbě...."
(P. Maria v Medžugorje, 25.1.1998)


Zdroj fotografií: Pinterest.

17.2.15

V neděli...

...jsme s dětmi navštívili rodinnou mši svatou v hezkém novogotickém kostele řádu Lazaristů. A tak, zatímco děti si užívali kázání, které bylo speciálně pro ně, já jsem si nakreslila svatou Kateřinu Laboure, které se v Paříži v roce 1830 zjevila Panna Maria. Z tohoto setkání vznikla dnes už po celém světě známá "Zázračná medailka", na které je zobrazena P. Maria tak, jak ji Kateřina viděla. S medailkou je spojeno nespočet zázraků a právě to jí učinilo známou na všech kontinentech. Více si můžete přečíst třeba zde. 









10.2.15

"Duha"

Mé omalovánky v dětském časopise "Regenbogen" čili duha...



8.2.15

"Hrad v nitru"

"Můžeme se dívat na svou duši jako na hrad..." 
(Terezie z Avily)




7.2.15

Teď jsem k nalezení také na bloglovin.

4.2.15

Pracovní prostor nebo-li "vorking spejs"...

Tak daleko, abych měla svůj ateliér, ještě nejsem, ale ten můj pracovní koutek vám trochu popíšu:


1 – Sedávám na židli značky Ikea, ale dodatečně mi ji vypolstroval tchán, takže je pohodlnější než ta původní. Deka a teplé ponožky se hodí, když je ráno chladněji.
2 – „Thumbnails“ aktuálního projektu. Tohle už je jenom závěrečná (asi třetí) verze, kde si odškrtávám, které stránky už jsou kompletně hotové – jak text, tak obraz.
3 – Velké tvrdé desky na hotové kresby a akvarelový papír Artistico Hot Pressed italské firmy Fabriano.
4 – Kuchyňská role a toaletní papír na stírání přebytečné barvy, utírání štětců a pod.
5 – Laptop, tiskárna a scanner jsou nutností. Při malování mám čas na skypování s rodinou nebo na to, abych se podívala na různé zajímavé pořady.
6 – Tuto pracovní desku používám jenom, když maluji. Barva tak přirozeně lépe stéká. Když kreslím, musím mít papír vodorovně.
7 – Sklenice s vodou mám většinou dvě. Na tmavé a na světlé barvy. Na stole pak leží různé palety, štětce, papír na zkoušení odstínů a kousek kuchyňské role. Tento stůl jsem mimochodem zdědila po švagrovi, který si na něm před třiceti lety psal domácí úkoly.
8 – Barvy, které používám často a ve větším množství mám i v tubách, abych si je mohla naporcovat rovnou na paletu.
9 – Dopolední svačina – bílý jogurt rozmixovaný s mangem a banánem.
10 – Nejčastěji používané fixy, pastelky a štětce pro ten konkrétní den si dávám do nakřáplého hrnečku.
11 – Plastická guma v kovové krabičce od mentolek.
12 – Elektrické ořezávátko z Tchiba – skvělý vynález.
13 – Lampa se speciální žárovkou – tzv. „denní světlo“. Žárovka nesvítí žlutě, ale má tak široké spektrum, že téměř imituje sluneční světlo. To mi umožňuje pracovat i večer bez toho, aby mně bolely oči, nebo aby mi lampa zkreslovala barvy na obraze.
14 – Balkónové dveře - přirozený zdroj světla.
15 – „Nástěnka“ a to doslova – všechno mi to tady visí na stěně :-)





Ilustrace krok za krokem...

Chtěla jsem vám ukázat část z jedné dvojstránky krok za krokem, jakým způsobem to dělám já:

Úplně nejdřív je obrázek přenesen ze skice na akvarelový papír pomocí light boxu. 
Nakreslím ho tužkou, to jsem ale nefotila. Pak vše obtáhnu fixou. 
Já používám radši tmavě hnědou (sephia, můžete ji najít tady) než černou.

  
Akvarelové barvy (mé nejoblíbenější jsou tyhle)...



Jak dostat do ilustrace slunce? Nakreslit hodně stínů...


Nakonec kreslím ještě jednou obrysy s černou pastelkou. Mám na závěr raději pastelku než fixu, linie nejsou tak tvrdé. Obvykle ještě dodělám některé detaily pastelkami.

svatá Terezie od Ježíše z Avily