11.12.14

Na pracovním stole...

Období kreslení vystřídalo období psaní. To, že své příběhy píšu německy, považuji za důkaz velkého Božího humoru. Jak já jsem ve škole neměla ráda cizí jazyky! Bylo to pro mně úplné utrpení, protože mám velmi špatnou vizuální paměť (já, výtvarnice :-) a učit se seznamy slovíček pro mně bylo téměř nemožné. Časem jsem si našla způsob, jak si cizí jazyk osvojit. Zahodila jsem slovník a nová slovíčka jsem si nechala domácími vysvětlit a popsat. Jakmile jsem ze souvislostí pochopila, co dané slovo znamená, už jsem ho zpravidla nikdy nezapomněla. Musím také hodně číst, abych získala cit pro používání různých obratů a frází a dokázala je v příběhu správně uplatnit. V každém případě je to pro mně dobrodružství a s úsměvem vzpomínám na dobu né tak minulou, kdy jsem se dušovala, že německy nikdy tvořit nebudu... 




Moje milé sýkorky mi dělají společnost...



9 comments :

  1. :D ne že bych tedy teď nějak němčinu na mateřské užívala. Ale když jsem žila v Německu němčina naskakovala postupem času tak nějak sama. Ona ale bohužel zase postupem času pomalu ale jistě odchází. Ale doufám že jsem svého pana učitele němčiny na škole potěšila že aspoň nějaký čas jsem tento jazyk využívala. Je to škoda, ale jaksi k tomuhle jazyku nemám přístup. A dokola číst Harryho Pottera v NJ nejde :).
    Moc ráda navštěvuji tvůj blog i když nejsem věřící.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji moc za návštěvu! Jsem ráda, že se vám tady líbí. On to není blog jen pro věřící :-) Ale Bůh k mému životu patří a tak nelze sdílet něco o mně bez toho, abych nesdílela i kus té radosti z toho, že mohu prožívat křesťanskou víru.
      Co se němčiny týče - já jsem se také učila hodně z televize. Pamatuji si, že jsem měla na videu "Hříšný tanec" a řekla jsem si, že se na něj budu dívat pořád dokola, dokud nebudu rozumět každému slovu. Viděla jsem ho fakt mockrát :-) Ten problém se ztrátou jazyku znám důvěrně. Ona se mi z hlavy nevykouřila jen angličtina, kterou jsem ovládala perfektně, ona se začíná ztrácet i čeština. Toho se trochu bojím...

      Delete
    2. dokud ten jazyk používáš neztratí se a tím že píšeš tenhle blog tak stále opakuješ. Ale je pravda, že když Jsem se z Německa vrátila zpět tak např. místo školky jsem říkala Kindergarten a tak :)

      Delete
  2. Na tvém blogu zatim není ztráta češtiny patrná :-)
    Přeji klidný advent. Pavel

    ReplyDelete
  3. Ty sýkorky jsou ale tlustý! Super ... mají se s Tebou dobře! :-)

    ReplyDelete
    Replies
    1. :-D A já myslela, že mají na zimu víc peří. Asi bych jim měla přestat sypat tu bábovku...

      Delete
  4. Já chci taky sýkorky!:)máme krmítko i semínka, ale chodí nám sem jen holubi...nojo, \Praha...:)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Nám to občas "vyžírají" kosi :-) Nicméně, sýkorky hlavně potřebují strom. Pokud před oknem nebo balkónem nestojí strom, tak je to bez šance. V předchozím bydlišti jsme to měli stejně. Žádný strom, žádné sýkorky....

      Delete

Děkuji za milý komentář!