3.3.14

Narozeninový dopis

I tentokrát, po roce, jsem dostala od svého bratra "narozeninový dopis". A tak si říkám, že se o něj podělím. Ať se po ránu také zasmějete... (P.S. Saši, sorry za tu ukradenou fotku z fejsbůku, já jen aby bylo vidět, jak ti to kecá.)


Milovaná moje sestřičko.

Zjišťuji, že jsem si sám ustanovil jakousi tradici narozeninových dopisů, která mě nutí si vždy jednou za rok na přelomu února a března najít chvilku klidu a soustředění a sesmolit pár řádků s cílem popřát ti vše dobré do dalších let a zároveň v sobě udržet snahu dělat si prdel z tvého neustále narůstajícího věku.

Tradice je to hezká, což o to. Je ale zároveň zavazující, protože až jednou nenapíšu, bude to znamenat jediné – že další přání ti předám až za Petrovou branou. A protože starostí a povinností je každým rokem víc a víc, nelekej se hned o moje zdraví v případě, že dopis nedorazí přesně v termínu, ale dej si tam nějakou toleranci. Pracovně zvažuji variantu, že bych se omezil na přestupné roky, ale to až podle situace…

Ano – stárneme oba, a i když se zatím snažíme tvářit pouze jako předčasně vyrostlé děti (a to ještě navíc spíš do šířky než výšky), ta drobotina pobíhající kolem nás, která už vlastně není ani tou drobotinou, nám denně připomíná, že teď už nám nezbývá nic jiného než čelit kruté realitě dospěláckého světa. Měl mi napovědět už výraz té paní v pokladně muzea, kde jsem požadoval zlevněné vstupné pro mladistvé do 15ti let pro sebe a vstup zdarma pro mé dvě děti, že už i okolí začalo vnímat ten přerod z mladistvého elegána ve stárnoucího kmeta. A taky jsem se před tím asi mohl oholit…

Ale neberme to tragicky, pojďme najít pozitiva, která se pokusme využít ve svůj prospěch. Nebudu zastírat – osobně chovám naději, že se spolu jednou na podzim našich životů opět přiblížíme a budeme spolu trávit více času, než je nám dopřáno nyní. Strašně toužím po tom, moci tě nasrat i několikrát za den a ve stejné četnosti tě prosit o prominutí a přijmout tvé odpuštění. Nepočítám s příliš kvalitní pamětí na obou stranách, což bude výhoda – ty si nebudeš pamatovat, žes mi odpustila už sedmdesátkrát sedmkrát a já zas neudržím v paměti fakt, že jsem ti slíbil už být navždy hodný. Což mi dovolí příležitostně ti schovávat zuby na střechu garáže, odvézt tě na vozíčku do lesa a nechat tě napospas divé zvěři (ty potvory hodné srnky tě beztak zas dotlačí až domů), případně tě ochotně převést přes silnici – tedy jen do její poloviny, pak mi jakože někdo zavolá a já budu muset narychlo utéct.

No uznej sama – nečeká nás společně krásné (i když v případě povedeného vtípku s převáděním přes silnici dost krátké) stáří? 

Ale dříve, než k němu dospějeme – a bude to až za spoustu výročních dopisů – ti milovaná Soničko přeju spoustu odvahy pracovat na sobě i ostatních, plné srdce lásky k ostatním i sobě a síly hledat a neustále nalézat cesty k sobě, ostatním a Bohu. 

Těším se na vše, co nám ještě náš společný život chystá a omlouvám se ti za vše, co nám už přichystal a já to pokazil.

Mám tě rád
Sašík

9 comments :

  1. Kraaaasa! A brat je ti velmi podobny
    ;)

    ReplyDelete
  2. Perfektná narodeninová tradícia. :)

    ReplyDelete
  3. :-)hezkyyyy za takovy dopis bych byla moc rada ma to super vtip :-) jinak preji tedy take vse nejlepsi k narozeninam

    ReplyDelete
  4. Moc hezká tradice,bratr je vtipný a milý! Má tě rád! Já ti Soni, naprosto nevtipně přeji všechno nej k narozeninám.
    Helena

    ReplyDelete
  5. Přeji k narozeninám:Vše jen to nej a hlavně krásně prožitý život:-D!!!

    ReplyDelete
  6. Pěkná tradice:-)
    Vše nej Soni:-)
    Ajka

    ReplyDelete
  7. Děkuji vám všem za přání k narozeninám. Každé z nich mně potěšilo a ještě stále hřeje u srdce!

    ReplyDelete
  8. Přeji krásný narozky! (máte príma bráchu!)

    ReplyDelete
  9. Soni, to je krásnej dopis od moc bezvadnýho bráchy! Zasmála jsem se, děkuju!
    A přeju všechno nejlepší! :)

    ReplyDelete

Děkuji za milý komentář!