16.12.13

Meine zwei neueste Bilder sind jetzt bei DaWanda als Drucke zum Kaufen! Und noch ein paar letzte Weihnachtskarten! Hier.


8 dní do Vánoc...

2. den - "Jeskyně a jesle"

Jeskyně byly součástí každodenního života v Palestině. Používali se nejen jako stáje, ale i jako skladiště, pohřebiště nebo obytné prostory. Zvyk stavět dům před jeskyní a jeskyni započítávat do obytného celku nalezneme na Blízkém východě dodnes. V daných klimatických podmínkách mají jeskyně přirozenou klimatizaci. 


Jeskyně v Betlémě je velká asi 12 x 3 metry a můžeme si být dost dobře jisti, že je to "ona jeskyně". Už Origénes, když na začátku 3. století procházel Svatou zemí, píše: "...v Betlémě se ukazuje jeskyně, kde se Ježíš narodil, a v této jeskyni jesle, kam byl položen zavinutý v plenkách... Pohané to sami opakují každému, kdo to chce slyšet, že se totiž v uvedené jeskyni narodil jistý Ježíš, jehož křesťané uctívají a jemuž se klanějí."


V ortodoxní církvi se Vánocům říká také malé Velikonoce. To proto, že jeskyně hraje velkou roli při Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání. Když byl Ježíš pohřben do Nikodémova hrobu, byla tato hrobová jeskyně určena pouze pro jedno tělo. Neměla tedy obvyklé kamenné police, na které se těla pokládala, ale jakési jesle, vyhloubené mírně šikmo do skály. Do této prohlubně bylo zavinuté tělo uloženo. Zde Ježíš přemohl smrt a otevřel nám bránu nebe. Kamenné jesle v betlémské jeskyni jsou prstem, který ukazuje na jeskyni vzkříšení. 

zdroj
Svatý Jeroným strávil v Betlémě 34 let. Žil tam na konci čtvrtého století a již tehdy vznesl zajímavou kritiku. V té době už nad jeskyní stála nádherná bazilika císaře Konstantina. Horliví křesťané zde nechali odstranit kamenné jesle - tolik nehodné Pána a Spasitele - a nahradili je jeslemi ze stříbra. Ale předejme slovo samotnému Jeronýmovi:
"Pod záminkou úcty ke Kristu jsme dnes odstranili hliněné jesle a nahradili je stříbrnými. Ale pro mne byly ty, které se odstranily, daleko cennější. Zlato a stříbro se hodí pro pohany, ke křesťanské víře patří ty jesle z hlíny. Ten, kdo se v těchto jeslích narodil, zlatem a stříbrem opovrhoval. Nechci odsuzovat ty, kteří to učinili z úcty k němu, jako neodsuzuji ty, kteří zhotovili zlaté nádoby pro chrám. Vidím však s úžasem, že se Pán a Stvořitel světa nenarodil ve zlatě a stříbře, ale v prachu..." 


Reakce věřících, kteří vyměňují jesle za něco vhodnějšího mi připomíná snahu starozákonného krále Davida, který chtěl Bohu postavit vhodně gigantický a patřičně honosný chrám. Bůh si ale přál přebývat uprostřed svého lidu, tak jako pastýři, ve stanu. David až na konci svého života pochopil, že Boha do chrámu zavřít nelze. Nicméně po něm přichází Šalamoun se svým ambiciózním stavebním projektem a Bůh to vzdává, balí stan a stěhuje se do velesvatyně. A pak přichází Ježíš a zase začíná provokovat nějakou jeskyní a jeslemi... Nevím, kdo z nás je víc nepoučitelný - Hospodin nebo my?