14.4.13

Jak přežít víkend na mateřské dovolené

mateřská dovolená

S příchodem dětí do naší rodiny se pro mně z víkendů stala opravdu fuška. Neumím ani přesně definovat proč. Tak trochu asi ano, děti nemají školu, školku, kroužky, zato mají spoustu energie... Muž nemá práci, zato má potřebu vlastního odpočinku popřípadě koníčků... Když se má nálada začala každý víkend rapidně zhoršovat  a já se uměla už jen těšit na pondělí, řekla jsem si, že musím něco změnit. 
Po víkendu jsem se cítila přepracovaná, unavená a podrážděná. Většinou jsem neměla ani chvilku pro sebe nebo pro odpočinek. Napíšu vám, jak tenhle problém řeším a jak přežívám své víkendy, ale, prosím, neberte mne za slovo. Nemám patent na rozum a každý z nás si musí najít to "své" řešení.


1. Začněte den modlitbou
Pokud se nemodlíte, tak se to naučte. Vážně. Není to nic složitého. Matka na mateřské dovolené má na modlitbu průměrně pět minut času. Zavřete oči a za a) poděkujte. Moc to pomáhá a naladí vás to pozitivně na celý den. Snažte se vzbudit pocit vděčnosti za vše dobré i za to těžké. Těžkosti jsou prospěšné, i když to tak momentálně nevypadá :-) 
Za b) připusťte, že cokoli, co vás tento víkend čeká, nestojí a nepadá s vámi. Nejste superžena a nevlastníte reklamní úsměv. Jednoduše se pokoušíte o to nejlepší pro vaši rodinu, ale dovolte, aby Bůh jednal skrze vás a aby vedl vaši ruku. Nevěřte mediální pohádce o dokonalé matce s dokonale zorganizovaným dnem, která je díky tomu dokonale šťastná. Pokorné přiznání si vlastních limitů vás zbaví tlaku, který si sami často vytváříme.

mateřská dovolená

2. Mějte plán, ale žádná očekávání
Pomáhá mi, když už v pátek večer akceptuji fakt, že víkend bude náročný. Nemá cenu mít planá očekávání. Děti, které přes týden taháte v půl sedmé ráno z postele, vstanou v sobotu zaručeně v šest, nemá cenu očekávat, že si pospíte... Plán může vždy zhatit mnoho faktorů - od náhlé nemoci až po počasí. Ale mít plán se vyplatí. Alespoň v hrubých rysech. 
Příklad mého plánu na neděli (od 6:00 do 19:00) - snídaně, příprava obědu, mše, vaření, oběd, krátká pauza, venkovní aktivita (dopravní hřiště), večeře, koupání, hraní/čtení v posteli.

mateřská dovolená

3. Dvě outdoorové aktivity na víkend
V tomto bodě mají děti z venkova výhodu. My z města, musíme někam vyrazit. Jeden výlet na sobotu, jeden na neděli. Nemusí to být nic velkého, ale je dobré (pro duševní zdraví všech v domě :-) změnit prostředí. Když je špatné počasí, naplánuji bazén nebo knihovnu. I když - špatné počasí většinou vadí dospělým a ne dětem. 
Abychom se vyhnuli zbytečnému stresu, je dobré vědět, že děti nezajímá to, že někam jdou, ale že někde jsou. Zapomeňte na pojmy jako "trasa" a "cíl". Pamatuji si, jak můj muž nervózně podupával na chodníku, protože jsme přece šli na procházku do zámeckého parku. Děti ale právě objevily báječný kanál a vesele kolem něj už deset minut kroužily. Klidně se do cíle přepravte autobusem nebo autem, ale když už někde jste, přestaňte uvažovat jako dospělák a užívejte si to...

mateřská dovolená

4. Šetřete si čas
Mám jedno víkendové pravidlo: Co můžeš udělat dnes, odlož na pondělí! Vždy tady bude něco, co vám zkříží váš víkendový plán, ale věřte mi, tu pavučinu nebo ten flek, který teď budete dvacet minut řešit, si kromě vás (a možná vaší tchyně) opravdu, ale opravdu nikdo nevšimne. Samozřejmě je to jiné u žen, které přes týden pracují. Na mateřské ale svět tiká jinak a u nás doma už všichni ví, že o víkendu se zásadně nezapíná pračka, nežehlí se a neluxuje. Od toho je tady týden. Do této kategorie spadá také nakupování. Víkendové nakupování není nutné, je to jenom zlozvyk. Připouštím ho pouze v krajním případě, když už opravdu není jiné zbytí. Představa, že děti tráví víkend v hracím koutku nákupního centra pod cizím dohledem, je nedůstojná a smutná...

mateřská dovolená

Další žrout času je vaření, proto u nás v sobotu vaří mrazák. Předvařuji a mrazím si polévky, maso, zeleninu, koláče... Mrazák nabízí jednou týdně i jiné lahůdky - ryby, buchty, noky, knedlíky, hranolky, bramboráky, plněné těstoviny, atd. V neděli je to trochu jiné...


5. Jeden svátek týdně pro duši
Neděle je totiž svátek. Proto je i jídlo sváteční. V neděli zkouším nové recepty, v neděli dokonce i peču. Kdysi jsem četla, že člověk by bez slavení a bez svátků nepřežil. Jeden sváteční den v týdnu pohladí duši, ale tvoří také kulturu rodiny. V průběhu svátku se odehrávají všechny "naše" rituály, zvyky, to, co činí naší rodinu rodinou a co budou jednou naše děti předávat dál svým dětem. Z těchto malých střípků rodinných kultur se tvoří kultura celého národa! A tak milé dámy, ve zkratce řečeno, na počátku kulturního národa stojí matka se svým víkendovým plánem :-)

mateřská dovolená

Pro křesťanské maminky je vždy výzvou návštěva nedělní mše svaté s dětmi. Prosím vás, buďte odvážné a voďte děti do kostela. S láskou ignorujte nepříjemnosti - ať už je to nevůle ostatních lidí v kostele, nepozornost dětí, i fakt, že vy ze mše prakticky nic nemáte. Když své děti nepřivedete do kostela v útlém věku, později to bude velmi obtížné, ne-li nemožné. Dnes je mnoho způsobů, jak dětem pobyt v kostele zpříjemnit (knížky, omalovánky,...), podvědomě ale mši budou vnímat a i tohle období jednou přejde. I ty nejzlobivější hyperaktivní stále běhající a ječící děti si jednou na kostel zvyknou, stejně jako si zvyknou na školku nebo na školu. Děti jsou součástí křesťanského společenství a dospělí by jim měli pomáhat zapojit se do místní křesťanské rodiny už od narození. Je dobré, aby také kněz věnoval pozornost dětem při mši svaté. Jedna dvě věty během kázání namířené k dětem přece nestojí mnoho času...

mateřská dovolená

6. Cizí slovo "volno"
Na závěr poslední rada. Pokud vám o víkendu někdo (partner, babička, sousedka) nabídne, že vám pohlídá děti, vezme je na výlet nebo zajde nakoupit a vysloví tu kouzelnou větu ...abys měla volno, ani na vteřinu nepřemýšlejte o tom, co všechno byste za tu dobu mohla uklidit, vyžehlit, uvařit... Velký sociologický slovník definuje "volný čas" takto: - čas, v němž člověk nevykonává činnost pod tlakem závazků plynoucích ze společenské dělby práce, nebo z nutnosti zachování biofyziologického či rodinného systému. Jasné? Takže zalít kafe a nohy nahoru! I my si občas potřebujeme odpočinout. 
Z vlastní zkušenosti vím, že naši muži a děti si nevšimnou hory nevyžehleného prádla a přehlédnou i rozmrazený polotovar na talíři. Čeho si ale zaručeně všimnou je nevrlá manželka/matka, které víkendy lezou krkem...


26 comments :

  1. Skvěle napsané!
    přeji krásné nejen víkendy
    Táňa

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji, tobě taky jen pohodové víkendy!

      Delete
  2. Dobre si to vystihla. Všetko.
    Želám radostné dni a víkendy. :)
    L.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji a také přeji požehnané dni!

      Delete
  3. Krásně shrnuto :-)
    I když je pravda, že pro mě, ač na mateřské, víkendy takovou "tragédií" nejsou. Naopak. Děti jsou se mnou doma přes týden tak jako tak a o víkendu se můžu o péči o ně podělit s mužem :-) Občas mě nechá ráno spát a připraví dětem snídani. Vezme je na procházku... Zkrátka na víkendy se přes týden těším. A někdy o víkendu, když je to moc hektické, se zase těším na řád, kteý přichází s všedními dny :-)
    Přesto se tvým harmonogramem a dobrými typy ráda nechám inspirovat :-)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Citovala bych klasika - šťastná to žena :-)

      Delete
  4. Soni, krásně jsi to napsala!!!

    ReplyDelete
  5. Milá Soňo, to je taaaak krásný a plnohodnotný článek, moc ti za něj děkuji. Při jeho čtení jsem se usmívala, naprosto mi mluvíš z duše. Před časem jsem i já začala mít nerada víkendy. Muž, KONEČNĚ DOMA, chce na kolo, trochu pracovat, nakoupit nové hřebíky...Naše dítě, KONEČNĚ DOMA S TATÍNKEM, chce být s ním, chce si hrát, lítat...Já, CHCI BÝT SAMA, chci nic nedělat a přitom mi všechno stojí. Spíš než plán na víkend, jsem si začala dělat plán na týden. Tak, abychom nemuseli na nákup, vyprat musím, ale přežehlím jen to nejnutnější na pondělí, neuklízím, je mi vše jedno. Alespoň se o to snažím. I s těmi "cíly" na procházkách máš pravdu. Muž stejně jako ten tvůj popohání dítě jedním směrem, já stojím mezi nimi a snažím se urovnat dávku testosteronu, který v každém z nic roste a říkám, že je přece úplně jedno kam jdeme, ale že někde jsme a někam dorazíme.
    Opravdu je nejlepší maminka, která je laxní, otevřená, v pohodě a neřeší šmouhy na zemi.
    Samo o sobě se mi stalo zvykem v pátek udělat domácí jogurty, chléb, buchtu nebo dort, moji kluci si zvykli, že když se vrátí ze školy a z práce, tak to doma voní domovem...
    ale určitě ještě máme co zlepšovat. Jsem ráda, že jsme na dobré cestě a jsem moc ráda, že jsi se s námi podělila o tvou zkušenost.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji za tvou zkušenost, Míšo. Já jsem si dlouho myslela, že jsem se svým prožíváním víkendů nějaká podivná výjimka, ale naštěstí postupně přicházím na to, že je nás takových víc :-)

      Delete
  6. Soni, moc krásný článek! :)
    Pro mne aktuální, i když už nejsem na mateřské ... jsem už 14 dní zpět v pracovní procesu (po třech letech). Zrovna přemýšlím, jak to udělat, abych si víkendy užila s rodinou a nenaplnila je právě tím úklidem a nákupy. Vaření to odsunout nejde, ale tady se o víkendu střídáme s mužem ;) Jeden vaří a druhý si užívá Aničky, která je přes týden ve školce :)
    A taky bych tam chtěla někde mezi tím vším ještě najít čas na ten můj vyšívací koníček ;) Tak doufám, že si brzo taky nějaký ten harmonogram či plán vytvořím.

    Moc se mi líbí ten bod 5. Rituály, kultura rodiny... na tom taky ještě musím zapracovat

    Hezký týden
    Eva

    ReplyDelete
    Replies
    1. Přeji ti, ať se ti to povede. A aby zbyl čas i na koníčky :-) Ono takový večerní rodinný kruh, kde se povídá nebo předčítá a přitom vyšívá, je taky moc hezký rodinný rituál...

      Delete
  7. Moc hezké a inspirativní...ale od té doby, co se 4mi dětmi chodím do práce, si víkendy umím užít mnohem víc,než když jsem byla doma, musím víc plánovat...nakupuju ve čtvrtek, vařím v pátek, pak si užívám, v neděli duchovno, a večerním "meditativním"žehlením začíná rozjezd hektického týdne. Užívejte si, děti rostou moc rychle..

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji moc, některé z nás musí ještě ten "time management" zlepšovat... :-)

      Delete
  8. Milá Soni, přesně jsi vystihla úděl matky :-))))) Jsem vedená k tomu,že sezení s kávou je zahálka, pauza po obědě, je lenost...neuklizeno je štítek " bordelářka".... Takže celé dny a dny jedu, kmitám, šílím...Až poměrně nedávno jsem si sedla a říkala si "Co asi právě předávám svým dětem? Adámek vidí matku,která je pořád v jednom kole a večer padá únavou a Emmička si do své rodiny přinese to co já. A je třeba udělat změnu." A tak ji zvolna dělám :-) Sice se mi to v neděli vůbec nepovedlo :-))))) Přesně jak jsi psala v duchu " snídaně, oběd, upéct, zahrada, koupat, večeře" jsem padla do postele a ráno nechtěla vstávat :D
    Měj překrásné dny a stálý úsměv na rtech :-)Eva

    ReplyDelete
    Replies
    1. Evi, máš pravdu. Na jedné straně, taky mám ráda doma uklizeno, navařeno. Na straně druhé, nejsem jenom uklízečka a kuchařka. Asi to chce nasadit taktiku "aby se vlk nažral a koza zůstala celá" :-)

      Delete
  9. Soni, moc pěkný plán! Sice teď už 3 roky chodím do práce, ale brzy mě čeká další mateřská a víkendy mám ráda. Podělím se s mužem o péči o děti a on dost často o víkendu vaří. Je pravdou, že se obvykle věnujeme i úklidu, ale pro mě je to snazší, protože můžu zapojit celou rodinu, přes týden bych na to byla spíš sama (děti mají kroužky a školní povinnosti). V neděli chodíme do společenství, kde to ohledně dětí funguje velmi příjemně. První část se zpívá, tu jsme i s dětmi dohromady, děti si obvykle malují, známější písně pobrukují s námi. Na druhou část jdou děti do "besídky", kde je pro ně program, povídání o nějakém příběhu z Bible, dětské písničky, hry a my máme společné modlitby a kázání. Je pro nás velkým přínosem, že si můžeme kázání poslechnout v klidu:-) I když tato idyla zanedlouho skončí, miminko do besídky neodložíme...

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji ti Zuzi za tvůj pohled na věc. Každý má jiné výchozí podmínky. Zapojit manžela do úklidu, pro mně znamená uklízet třikrát déle než obvykle :-) a samozřejmě také uvaří, když já nemůžu, ale mít každý víkend pizzu a těstoviny... Snažím se pracovat s tím, co mám. Děti pomáhají přiměřeně věku, ale hlavně jde o to, jak jsem psala, aby mně ty víkendy úplně nezničily :-) Hlídání dětí během bohoslužby znám tady z evangelických církví a přiznám se, že bych to u nás (katolíků) brala taky, alespoň na to kázání. To by byl klid :-D

      Delete
    2. Každý muž má možnost zapojit se v rodině jinak, vidíš to, zase o důvod víc, abych si toho svého vážila a nebrala vše jako samozřejmost:-) Evangelické církve mi připadají ve více ohledech pružnější, každopádně je důležité najít společenství, kde se člověk cítí dobře a obohacuje jej to. Přeji ti, Soni, hodně klidných víkendů!

      Delete
  10. Krásné podmínky! Moc krásně napsané a utřepané. Přeji všem maminkám, aby si nějaký svůj záchytný plán naplánovaly. Mám už děti větší, ale stále čerpám s malého lístečku, který mi visel na ledničce...na každý den jsem měla naplánované, co udělám, uklidím a jen po malých částech, aby mi zbyl čas i pro mé nadechnutí...a fungoval, funguje skvěle. Máš krásně to krásně rozepsané. Moc bych to zamyšlení přála všem měj pěkný den k

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji za komentář, Kejt! Rozdělit si úkoly na několik dnů u mně taky funguje dobře, i lístečky píšu a lepím na lednici. I proto, že často zapomínám :-)

      Delete
  11. Milá Soni, děkuji za krásný příspěvek. Nevím proč, ale na závěr jsem si vybavila moji bývalou tchýni, která měla krásné poučky do života (takové Murphyho zákony) a radila mi: když muž zavře dveře a odchází z domu, je to signál pro Tebe, aby jsi zalila kávu, hodila nohy na stůl a odpočívala. Je to jediná možnost, kdy skutečně odpočíváš. Až zase cvakne klika a vřítí se muž a děti domů, funguj. Budeš fungovat odpočatá a o tom to je. Já to dělala naopak a bylo to celé na nic. Tobě moc děkuji za spousty krásných postřehů. Článek mi přišel vhod a v pravý čas, už mám opět období, kdy mám pocit, že nic nestíhám, nezvládám a více se mračím a pláču, než směji :-) Děkuji. Věrka

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji Věrko za komentář! To máš teda moudrou tchyni :-)

      Delete
  12. Milá Soňo, je to tak. Taky jsou pro mě ty víkendy nějak náročnější :)...A do kostela se snažíme chodit s oběma dětmi. I když, jak píšeš, soustředit se na liturgii je pak těžké. Naposledy jsem vyjela o hodinu dřív, vzala jsem to s kočárkem přes les, kde jsem malinkou "uhoupala" a pak krásně vydržela spát celou Mši :-).

    ReplyDelete

Děkuji za milý komentář!