24.9.12

Tichý a pokojný duch...

Dnešní tichá chvíle je trochu o nás - o ženách. V prvním listu svatého Petra čteme:

Vy, ženy, se podřizujte svým manželům. Někteří z nich odmítají boží Slovo, ale mohou být získáni beze slov jednáním svých žen, když uvidí, jak čistý a uctivý život vedete. Vaše krása nespočívá ve vnějších věcech – v okázalých účesech, zlatých špercích a nádherných šatech – ale ve vašem srdci. Ozdobte své nitro nepomíjivou krásou tichého a pokojného ducha, který je před Bohem velmi vzácný. 
(1.list Petrův 3;1-4)

Dnes ráno jsem tento text pročítala a promýšlela. Je starý dva tisíce let, ale jak trefně zasahuje naše slabiny. Jak často jsme my ženy hlučné a nespokojené - křičíme, abychom byli slyšet a vidět; chceme uznání, komplimenty, věčnou úctu a dík. Chceme, aby okolí plnilo naše příkazy a představy. Jsme nespokojené se stavem věcí - s platem manžela, s chováním dětí, s tím, že máme děti, nebo naopak s tím, že děti nemáme. Chceme, aby se všechno vyvíjelo podle našeho plánu... A v tom veškerém honění se za vlastními představami o správném životě nemá tichý a pokojný duch žádnou šanci.


Co nám ale náš první papež ukazuje v souvislostech je, že srdce muže nezískáme vnějšími ozdobami, ani oslňující kariérou nebo splněním všech našich plánů, ale jen tichým a pokojným duchem - a to (považte) beze slov! - něco takového si žena snad ani neumí představit :-) Pokojný pro mne znamená i spokojený duch. Jen tak můžeme vydávat svědectví o Boží lásce. A nejenom našim mužům, ale i našim dětem a všem lidem, se kterými se setkáme. 

Ani ten nejlepší účes a dokonalý make-up nedokáže zakrýt naše nespokojené a nepokojné srdce.