30.1.12

Hromnice

"Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka ... to přicházelo do světa ..." (Jan 1;9)


Maria a Josef donesli Ježíše 40tý den po narození do chrámu v Jeruzalémě k předepsané oběti očišťování. Dříve musel každý prvorozený Žid vykonávat kněžskou službu v chrámě. Nejsou důležité detaily, ale po určité době se tato služba omezila jenom na určité muže. Ostatní vykupovali symbolicky v chrámě své prvorozené z této služby. Podle předpisů bylo nutné darovat dva berany. (Jednalo se vlastně o dvě oběti – oběť zápalnou a oběť za hříchy). Chudší rodiny směly darovat berana a holubici. Nejchudší rodiny měly úlevu a stačilo, když chrámu darovaly dvě holubice. Jelikož Josef kupuje pro chrám pár holoubat, můžeme si představit, že spolu se svou ženou patřil k těm méně majetným.


Starořecky se tento svátek nazývá "Setkání" - setkání malého Ježíše a starého proroka Simeona. V tomto setkání dítěte a starce vidíme setkání zanikajícího pohanského světa a nového začátku v Kristu, setkání upadajícího období Staré smlouvy a nového období církve národů.


Druhý význam svátku navazuje na slova Simeona, jenž toto dítě nazývá „světlem k osvícení pohanů“. V návaznosti na tento výrok se tento svátek postupně přetvářel ve slavnost světla. Teplé světlo svící má být výstižným symbolem pro světlo větší, které vychází z postavy Ježíše. 

Světelné procesí – viditelné střetnutí tmy a světla – nám má dodat odvahu, abychom setkávání s Bohem nevnímali jako ztrátu času, nýbrž jako jedinou cestu, která může temnotě a chaosu dát smysl.


"Skrze vás si přeji obnovit svět. Pochopte, děti, že vy jste dnes sůl země a světlo světa." 
(z poselství P.Marie dané v Medžugorje)