29.9.12

Ptám se...

...k čemu máme doma všechny ty hračky, když si mé dítě soustavně hraje se špinavýma botama v kamrlíku?!



Malujeme na dýně

Akrylové barvy a černý nesmývatelný fix na dýních Hokaido. Teď stojí před vchodem do bytu a až doslouží, tak je sníme :-)


24.9.12

Tichý a pokojný duch...

Dnešní tichá chvíle je trochu o nás - o ženách. V prvním listu svatého Petra čteme:

Vy, ženy, se podřizujte svým manželům. Někteří z nich odmítají boží Slovo, ale mohou být získáni beze slov jednáním svých žen, když uvidí, jak čistý a uctivý život vedete. Vaše krása nespočívá ve vnějších věcech – v okázalých účesech, zlatých špercích a nádherných šatech – ale ve vašem srdci. Ozdobte své nitro nepomíjivou krásou tichého a pokojného ducha, který je před Bohem velmi vzácný. 
(1.list Petrův 3;1-4)

Dnes ráno jsem tento text pročítala a promýšlela. Je starý dva tisíce let, ale jak trefně zasahuje naše slabiny. Jak často jsme my ženy hlučné a nespokojené - křičíme, abychom byli slyšet a vidět; chceme uznání, komplimenty, věčnou úctu a dík. Chceme, aby okolí plnilo naše příkazy a představy. Jsme nespokojené se stavem věcí - s platem manžela, s chováním dětí, s tím, že máme děti, nebo naopak s tím, že děti nemáme. Chceme, aby se všechno vyvíjelo podle našeho plánu... A v tom veškerém honění se za vlastními představami o správném životě nemá tichý a pokojný duch žádnou šanci.


Co nám ale náš první papež ukazuje v souvislostech je, že srdce muže nezískáme vnějšími ozdobami, ani oslňující kariérou nebo splněním všech našich plánů, ale jen tichým a pokojným duchem - a to (považte) beze slov! - něco takového si žena snad ani neumí představit :-) Pokojný pro mne znamená i spokojený duch. Jen tak můžeme vydávat svědectví o Boží lásce. A nejenom našim mužům, ale i našim dětem a všem lidem, se kterými se setkáme. 

Ani ten nejlepší účes a dokonalý make-up nedokáže zakrýt naše nespokojené a nepokojné srdce. 


20.9.12

Jsem unavená...

Znáte to. Vzbudíte se ráno, žaludek máte jako na vodě, oči podlité krví pálí a jdou sotva otevřít. Nejste schopni najít čistou flašku a porcování sušeného mléka připomíná cukrování nedělních buchet s povidly. Jste nesmírně unavení. A teď nemyslím "včera jsem s kamarády vypil flašku tequily-unavení", ale "už jsem rok nespala v kuse déle než 3 hodiny-unavení". Doufáte, že se po všech těch kolikách a prořezávajících se zubech a nočních kojeních a buzeních se bez zjevného důvodu, propracujete alespoň k nějakému zlepšení... no a pak dostane malý chřipku. Nebo jenom rýmu, jak ta je v noci hrozná... 


V těch okamžicích nočního bdění myslím na všechny ty, kteří jako já, bdí. Na ty, kteří pracují v nemocnicích, kteří bdí u postiženého dítěte, kteří bdí u umírajícího nebo nemocného člověka a kteří prožívají daleko náročnější bdění než já. 
Jsem ráda, že máme přístup k našemu Bohu "ve dne v noci" a že můžeme v modlitbě načerpat povzbuzení. Jedna část knihy proroka Izaiáše ze Starého Zákona nás může dobře provázet, zvláště tímto obdobím věčné únavy:
Copak to nevíš

Copak neslyšíš?
Hospodin, Bůh věčnosti,
jenž stvořil zemské končiny,
není unaven ani vyčerpán –
jeho moudrost je nezměrná!
On dává sílu znaveným
a vysílené umí posílit.
Mladí jsou unavení, zesláblí,
mládenci klopýtají a padají,
kdo ale v Hospodina doufají,
ti nabývají nových sil:
Vznášejí se jako na orlích perutích,
běží a nejsou vyčerpáni,
kráčí a nejsou znaveni.

(Izaiáš 40, 28-31) 

Bože, v Tobě ať se každý okamžik našeho obyčejného života promění v dílo neobyčejné lásky!


16.9.12

Páteční výšlap (Bärenschützklamm)...

...s manželem a jeho kolegyněmi z práce. Nedaleko od nás je kaňon "Bärenschützklamm" - je to zároveň národní přírodní památka a já jsem už dávno toužila ji navštívit. V pátek se naskytla příležitost a tak jsem se připojila, i když se přiznám, chyběly mi vytrénované svaly. Svalovici mám ještě teď :-) Nicméně zážitek to byl grandiózní. 


1400 metrů dlouhý výstup je tvořen 115 mosty a 49 žebříky s 2900 stupačkami! Výškový rozdíl je 350 metrů.



Žebřík do nebe...
 


Cestu lemovaly trsy hořců...


Při zpáteční cestě se nám postavil do cesty... 

Domácí špecle se sýrem a salátem na závěr...

A nakonec krátká ukázka. Fascinující síla vody... 



15.9.12

"Podzimní pánev"

Tohle je tááák dobrý recept! Momentálně bych to mohla jíst každý den. A jelikož dýní je tu víc než dost, tak to taky skoro každý den dělám.
V pánvi rozpustíme máslo a přidáme nakrájené:

cibuli
česnek
dýni
šunku
cuketu
(popř. mrkev)
zázvor
koriandr

Restujeme tak dlouho, až to bude mít požadovanou konzistenci. Někdo to má rád měkčí, někdo ne, takže podle chuti. Na závěr přidáme trochu smetany. Hotovo.





Že jsem jídlo chtěla vyfotit na talíři, mně napadlo, až když už byla půlka snědená. Jako příloha byly pečené brambory.


10.9.12

Vzorníky barev...

...pro pastelky a akvarely jsou hotové.  Až bude čas, vrhnu se na akvarelové pastelky a pastely. Vzorníky mají velikost krabice s barvami popř. pastelkami, aby se tam dobře vešly a jsou zatavené laminátorem do fólie.









Tak tady ji máme...

...školačku.

Ve třídě je 22 dětí a do školy je to 5 minut.



Za školou zahrada.



8.9.12

Rakousko - země lesů

Nechala jsem se inspirovat krásnou známkou s nápisem: Rakousko - země lesů. 



4.9.12

Výroba jednoduchých razítek

Pustili jsme se doma do výroby razítek. Těch není nikdy dost! Stále nás napadají nové a nové tvary :-) Firma Factis prodává měkkou gumu na výrobu razítek nebo malých linorytů. Ale my jsme některé vyřezali i ze starých gum na gumování a možná jsou na trhu i jiné možnosti. Já jsem měla po ruce tohle. V Tchibu je také v pravidelných intervalech k dostání sada barevných polštářků pro razítka. No a pak jsem ještě vyhrabala mé + zděděné staré nože na linoryt a dala se do práce:


  

 
 

Nina dokreslovala detaily s pastelkami, zkoušela míchat na razítkách různé barvy...

 

Já jsem vyráběla visačky...



No a na závěr něco mimo téma. Zkoušela jsem nový akvarelový papír...


1.9.12

Tuňákové taštičky z listového těsta

Dnes jsem vařila "co dům dal" a vymyslela si následující recept: 

Měla jsem listové těsto, které bylo potřeba spotřebovat. Kousek pórku, mozzarellu, otevřené olivy a tuňáka, kterého máme tedy v zásobě vždy.

Tuňáka v oleji jsem smíchala s kousky oliv a nakrájeným pórkem. Rozkrájela listové těsto a nakrájela na plátky mozzarellu. Taštičky jsem pak plnila plátky mozzarelly a tuňákovou směsí. Nakonec jsem je potřela vajíčkem a šoupla do trouby. Chutnalo to opravdu báječně!




Rodinný portrét

Dokreslila jsem tatínka... a taky si vždy zapomenu nakreslit brýle.


Můj muž jak ho mám ráda - s třídenním strništěm :-)


Ze skicáře...



A jedna poznámka na závěr. V poslední době nechávám děti pobíhat po bytě v helmě - bezpečnost především :-D