26.8.12

Malujeme s dětmi

Dvě jednoduché výtvarné techniky pro děti.
1) Stékání barvy. Návod v knížce...


...a jak jsme to dělali my:


2) Foukání barvy brčkem. Zase nejdřív návod...


...a náš barevný experiment:


23.8.12

11 věcí...

...které o mně (zatím) nevíte.

1. Jak by vypadal tvůj perfektní den?

Můj perfektní den by musel obsahovat následující - tužku, papír, děti (moje), hory, les, čokoládu, slunce, babí léto, čaj, dobré jídlo, ...to je asi tak všechno, v podstatě jsem docela skromný člověk...

2. Která je tvá nejoblíbenější kniha?

Bible (...a Harry Potter)

3. Kdyby sis mohla ponechat jedno divoké zvíře jako domácího mazlíčka, které by to bylo?

Sova, sova, sova!

4. Která je tvá oblíbená roční doba a proč?

Definitivně podzim. Jak jeho slunná část, tak ta upršená. Miluji ty barvy - zemité, klidné, tmavé i zářivé zároveň. A ty vůně! - tlející listí, kouř stoupající z komínu, déšť. V podzimu je tolik zralosti a klidu a taky nostalgie...

5. Kdo ti udělil největší životní lekci a co to bylo?

Řekla bych, že Ježíš a používá k tomu všech dostupných prostředků - knihy, přírodu, mé blízké i úplně cizí lidi, mé srdce... A největší lekce - když mi dal pocítit svou lásku k nám a naznačil, že totéž očekává ode mne!

6. Kdybys mohla do konce života poslouchat jenom jednoho skladatele, kdo by to byl?

Mozart. Ale úplně bych byla spokojená se zpěvem ptáků...

7. Na co se těšíš každý den?

Mazlení s dětmi, kreslení, rozhovor s mužem, setkání se sousedy, a takové ty obyčejné věci, které jsou vlastně neobyčejně krásné...

8. Jak jsi poznala svého nejlepšího přítele?

Mí nejlepší přátelé jsou členové mé rodiny. U rodičů a bratrů je to jasné. Švagrová - teda, kde jsme se viděly poprvé, to už úplně přesně nevím. Ale díky Bohu za ni :-) No a manžela jsem potkala, když jsem byla na studiích v Irsku... Život je samé překvapení.

9. Jak nejraději relaxuješ?

Nevlastníme televizi, ale ráda občas zajdu do kina. Čtu ráda fantazijní příběhy. Háčkuju. Aktivnější relaxace pak při procházce, nejraději v lese.

10. Nejoblíbenější jídlo?

Čokoláda.

11. Kdybys mohla být pohádkovou postavou, která by to byla?

Drak. Ta síla, rychlost, létání, a ještě k tomu poklad... a taky bych si chtěla vyzkoušet, jak se plive oheň :-)




12.8.12

Příprava na výtvarnou výchovu

Na výtvarnou výchovu má mít Nina krabici od bot (na všechny ty barvičky a štetce) a tak jsme ji trošku vylepšili. Ninka si vybrala dvě látky se stejným vzorem, jednu růžovou, druhou bílou, žlutou mašličku a růžové knoflíky. Nahoru jsem jí vytiskla jeden můj obrázek a zatavila ho do fólie. Lepila jsem to dva dny, ale myslím, že to celé vypadá dobře. Možná bych měla něco takového vyrobit i na doma :-)


 

Když odhlédnu od toho, že na povinném seznamu pomůcek do školy jsou vodovky za 29 EUR (725 Kč) a olejové pastely za 13 EUR (325 Kč) - uff, taky jsem na to koukala jak puk - mám radost, že jsem si mohla vyzkoušet něco nového. Barvy jsou to parádní. Rychle zasychají - netvoří louže na papíře a mají krásné odstíny. Výborně se míchají na paletě. Jsou to vlastně tempery v kostkách. Takže jsme s Ninkou celou sobotu míchaly barvy a experimentovaly. Namalovala jsem jí paletu, aby věděla, jak ty odstíny vypadají na papíře a na zadní stranu přidala pár rad ohledně míchání barev. 


 Vepředu moje paleta, vzadu Ninky pastelové odstíny, které si sama vytvářela:

Nejtěžší pro mne vždy byla tělová barva. Jako dítě jsem dělala tu chybu, že jsem míchala červenou a žlutou a pak všichni vypadali jako Číňané :-) A tak jsem se snažila Nince vysvětlit, jak na to. Ale je to hodně o cviku a o správných odstínech, protože z červené a modré se může stát taky rychle fialová...


Kdysi jsem pro Ninku malovala tenhle názorný seznam, aby věděla, co má nakoupit :-)



6.8.12

Spišské Vlachy - ilustrace

Obraz na přání k narozeninám mojí maminky - Spišské Vlachy jsou malé město na Východním Slovensku, kde se narodila a vyrostla moje maminka. 
Některé pracovní fotky jsem sem vložila už minule. Každý dům, který je na obraze, skutečně stojí :-) Nejdřív jsem si nahromadila fotky města, nakreslila spoustu skic... Nakonec je vše ve 2D, důvodem je množství budov a postav, které jsem chtěla na malou plochu nacpat. 


Tentokrát jsem pracovala s Rubbelkreppem. To je tekutá maskovací hmota, která se dá po zaschnutí zase odstranit. Používám ho, když maluji větší plochy jako pozadí. Nemusím tak dávat pozor na detaily: