25.4.11

Jídlo na hraní

Vše začalo tím, že si Ninka v kuchyni začala hrát na pečení palačinek. Z dřevěných schůdků jsme "vyrobili" sporák. Nahoře korkové plotny, dole byla trouba. Hrnce, pánve a talíře Nina už měla, chybělo jí ale jídlo. A tak jsme začali fantazírovat nad barevnými kouskami plsti a vymýšlet, co se z nich dá vyrobit...


Palačinky a volské oka:

 
Karbanátky
 
Těstoviny
 
Jahodový koláč
 

Velikonoce!


Přeji Vám všem požehnané Velikonoce! 
Když se zmrtvýchvstalý Ježíš zjevuje uprostřed svých učedníků (ze strachu se skrývali), jeho první slova jsou "Pokoj vám". Žádné výčitky, žádné otázky: Proč jste mně opustili? Kde jste byli, když mi bylo nejhůř? Proč jsi mně, Petře, zapřel?... Místo toho jim Ježíš přináší to, co jim momentálně nejvíce chybí - POKOJ


A pak následují velice obyčejná lidská gesta. Aby učedníci (a my) pochopili, že Ježíš není jen nějaký přelud, nebo zjevení ducha; že není vzdálený, nedosažitelný Bůh, ale někdo, kdo je jim (nám) blízko: Ježíš s nimi jí, je součástí jejich společenství, doprovází je na cestě, povzbuzuje je, na břehu Genezaretského jezera je vtažen do jejich práce a před tím, než Petra pověří vedením nové církve, jednoduše s nimi posnídá.
Zmrtvýchvstání tady není jen nějaký nepochopitelný transcendetní akt, je to skutečný návrat do života v jeho plnosti.


Znovu a znovu mně naplňuje hrdostí a trochu i údivem, že jsou to právě ženy, které apoštolům (církvi) jako první přináší zprávu o zmrtvýchvstání. Byla to snad odměna za jejich odvahu? Zatímco se vyvolení učedníci skrývají, spěchají ženy ještě za tmy ke hrobu. Nešetří prostředky na vonné masti, jdou ke hrobu i přesto, že mají problém odvalit kámen. Učedníci jednají logicky - zamknou se a vyčkávají. Ženy se chovají nelogicky - ale jednají podle srdce...


Velikonoce jsou u nás nejen něco pro duši, ale i pro mlsný jazýček :-) A tak jsme s Ninkou pekli a vařili, aby se vše podařilo. Tradiční faširku a tzv. velikonoční hrudku, kde se v litru mléka vaří deset vajec s trochou cukru a soli. Když se vajíčka vysráží, vše se slije do šátku (gáza, plínka) a nechá několik hodin okapat. Stuhlou žlutou hroudu nakrájíme na kostičky. Faširka se také nakrájí na kostičky a servíruje studená. K tomu se podává červená řepa rozmixovaná s křenem a mazanec, který je spíše sladší (ale méně sladký než vánočka). Kombinace těchto chutí (sladké, slané, pikantní) je možná trochu překvapivá, ale u nás takto chutnají Velikonoce...
Tentokrát jsem vyzkoušela radu: nejdříve zalijeme žloutkami kostky housky, přidáme bylinky a až to pěkně nabobtná smícháme s mletým masem.  Pak teprve vyšleháme sníh, který do masy na závěr vmícháme.
 
 
Hrudka - vajíčka v mléku vaříme buď v mlékovaru nebo ve dvou hrncích, pak se nám to nepřipálí. Až se začne tuhá hmota oddělovat od vody, slijeme vše do gázy nebo plínky. Dochucení solí a cukrem je individuální záležitost. Já osobně dávám 2 kávové lžičky soli a dvě lžíce cukru na litr mléka a 10 vajec.
 
Červená řepa s křenem rozmixovaná ponorným mixérem.
 
 
Mazanec peču podle prvního receptu na této stránce: http://velikonoce.vira.cz/Velikonoce-ruzne/Velikonocni-recepty/Mazanec-recept.html
Na stole jsou ještě rakouské speciality: jablka strouhaná s křenem a různé druhy šunky.