Levná hračka do koupelny

Tenhle nápad jsem okoukala někde na internetu a velmi se nám osvědčil. Nakoupila jsem obyčejné houbičky do kuchyně. Koupila jsem tři druhy, ale nepoužila všechny. Šlo mi jenom o to, abych měla co nejvíc barev. Nechala jsem je propláchnout v pračce, protože většinou jsou napuštěné nějakým antibakteriálním sajrajtem. No a pak už jsem jenom stříhala. Kolečka, čtverce, trojúhelníky... Když jsou houbičky mokré, parádně lepí na kachličkách! A o zábavu je postaráno :-)

A taky na noty došlo. Tohle je prý písnička o domečku:

Z ateliéru

Dnes jsem měla chuť malovat děti...

 

Ehmm, ten flek nebyl plánovaný, ale když už je jednou tady...

Něco pro děti na cesty

Nápad na cestovní penál ze starého DVD obalu jsem viděla na tomto blogu (anglicky):

http://stacyvaughnblog.blogspot.com/2012/04/dvd-coloring-case.html

Skvělý nápad jsem dnes zrealizovala. Hodí se na cesty do auta, do vlaku nebo my to určitě využijeme při návštěvě kostela, kdy si může Ninka vybarvovat biblické ilustrace. 

Potřebujeme: obal na DVD, látku, lepidlo na textil, papír, nůž, nůžky.

Z DVD obalu odstraníme přebal s naším oblíbeným filmem :-) a vyřízneme kolečko, které drží disk.

K tomu jedna poznámka. Abyste se poučili z mých chyb. Existují různé druhy obalů na DVD. Nejčastější jsou tyto dva. Jeden má to kolečko pro disk spojený s okrajem, ten druhý tam má malou mezeru. 

Já jsem bez přemýšlení nejdřív vzala ten první druh, ale u okraje jsem to už nebyla schopná tak přesně vyříznout a celý okraj se mi zlomil.

U druhého obalu to už díky té zmiňované mezeře nebyl takový problém. Vystřihneme kartón, který obalíme látkou. Na zadní straně dobře přilepíme lepidlem na textil. Zároveň vytvoříme kapsu na pastelky (fixy), který také vzadu přilepíme. Já jsem nakonec na zadní stranu přilepila bílý papír. 

Takto obalený kartón vlepíme na místo, kde byl dvd-disk. Nalevo pak vložíme papíry na kreslení nebo omalovánky. Ještě vložíme přebal, který jsem já vystřihla z barevného papíru. Vy můžete třeba vytvořit koláž nebo dát vybarvit obal dětem.

Hotový výrobek sklidil velký úspěch. Nina se hned pustila do vybarvování. Jak už jsem psala, my to nejvíce využijeme při nedělních návštěvách kostela. 

Můj blog na Facebooku!

Milí čtenáři, mám pro vás novinku. Dlouho jsem přemýšlela, jak se s vámi podělit o spoustu skvělých nápadů, článků, příspěvků, které nalézám na internetu - většinou na blozích, které píší, jak jinak, kreativní ženy, matky, babičky. Internet je plný hloupých a někdy i zlých věcí, ale je také plný krásných a inspirativních myšlenek a ty bych ráda šířila dál. 

Nakonec jsem to své řešení našla. Založila jsem stránku na Facebooku, kterou (prý) můžou shlédnout i ti, kteří jinak s Facebookem nemají nic společného (prosím, někdo to vyzkoušejte a dejte mi vědět, jestli to opravdu funguje). 

Stačí kliknout na modrý "Facebook"-rámeček vpravo na této stránce a už jste tam (Mně se ten rámeček-štítek občas nezobrazí, to je pravděpodobně chyba blogu. Nevzdávejte to, prosím, a klikněte pak na modrý nápis The House of Häusl-Vad).

Jinak, abyste to určitě našli, dám ten odkaz i sem :-) Takže kliknout a vstoupit prosím!

https://www.facebook.com/TheHouseOfHauslVad

Kdo má na facebooku účet, může se samozřejmě normálně přihlásit a odebírat pohodlně všechny novinky z mého blogu a odkazy na to, co mně zaujme.

Kromě toho mám na Facebooku ještě trochu starší stánku, kde zveřejňuji aktuální poselství Panny Marie z Medžugorje. Tu můžete shlédnout zde:

https://www.facebook.com/pages/Med%C5%BEugorje/166636680019962

Pohled přes rameno...

...na projekt, který mi momentálně leží v hlavě a na kterém teď pracuji:

První úspěchy mladého fotografa

Dnes mám pro vás trochu jiné fotky. Výběr témat je zahalen tajemstvím, technika neznámá... To se totiž má pětiletá dcera seznámila takhle s mým fotoaparátem a stali se z nich nerozluční kamarádi :-)

Fotky typu - velký detail na mé stehno - samozřejmě mažu, ale některé jsou docela hezké. Navíc konečně jsem na fotkách taky já, protože normálně to jsem právě já, která fotí. Třeba jako tady - maminka si stříhá nehty :-D

Nanebevzetí Panny Marie

V našem farním kostele visí klasický začernalý obraz Nanebevzetí s mnoha tlustými andílky. Z dálky je pořádně vidět snad jen obličej Panny Marie a právě ti andílci, kteří si tam poletují vesměs nazí. Přes všechny nedostatky obrazu se mi velmi líbí postoj Matky Boží, jak ji autor namaloval - pokorný, radostný a přesto dynamický (s vlajícím pláštěm). 

Tady je moje kopie. Anděla jsem si z obrazu vzala jenom jednoho a navíc ho nechala projít odtučňovací kůrou :-)

A jéje, "Hospodiňka" mně v komentáři upozornila na jednu věc, kterou bych asi měla vysvětlit. A to, že má postava Panny Marie špatné proporce. Ale to je schválně. Tak totiž vypadá i ten barokní obraz (příště sem přidám jeho fotku), na kterém není v podstatě vidět, kde končí loket a začíná koleno, a jestli je to ještě tělo, nebo už pozadí. Uznávám, že když někdo nevidí originál, musí si myslet, že šilhám :-) Ale já to napravím a příště přijdu s mou vlastní variantou...

Jinak technika to není nijak zvláštní - vodové barvy. Jenom světlo a stín dělám jemným štětcem a velkým množstvím teček. Je to pak vše tak nějak víc v pohybu. Podobným způsobem malovala Beatrix Potter.

Dnešní pohled do skicáře ...

Času je málo, ale sem tam se mi něco podaří nakreslit i do skicáře. Navíc skicář "Moleskin" to je jako album, kam vkládám jen vybrané kousky :-) Předkreslování pro další tvorbu dělám do těch velkých, trhacích skicářů - ty jsou spotřební a nenechávám si je "na památku". Takže většina toho, co tady shlédnete, skončí později v koši. Nedá se nic dělat, byt není nafukovací...

... a tohoto ptáčka na střeše, po dešti, jsem vyfotila dnes v podvečer. Pohled z okna naší ložnice:

Má soukromá módní návrhářka mi vykouzlila dřevěný šperk - barevný, praktický, vhodný ke každé příležitosti :-)

Čekám na signál

Tahle písnička mi tak zvedla náladu, že se u ní musím podělit. Krásný nedělní večer!

Kreslení pastelem

Když v neděli odpoledne situace (a hlavně děti) dovolí, sedám si ke kreslení. Pouštím si oblíbeného Václava Moravce a zkouším nové věci.

Pořídila jsem si pastely ve formě pastelek (tedy pastely ve dřevě). Výhodou je, že se tím člověk tak neupatlá, nevýhodou je asi hlavně to, že se tím nedají rychle nabarvit velké plochy.

S výsledkem moc spokojená nejsem, a při kreslení mně znervózňuje ta nevypočitatelnost. Nikdy nevím, co z toho vyleze :-) Je to úplně jiný styl, než na jaký jsem zvyklá, ale člověk se pořád musí učit. Takže tomu ještě dám šanci. 

K práci s pastelem mně inspirují například veselé ilustrace Lynne Chapmanové (můžete se podívat zde). Myslím, že není mnoho ilustrátorů, kteří používají pastel. 

Život si tak pokojně plyne ...

... není si nač stěžovat, ani čím se trápit. Kromě běžných starostí je tu kopec radostí. Takže dnes jen tak, pohled do naší všednodennosti. 

Všude něco roste, jak na parapetech, tak na balkóně. Pár sazeniček mi přivezla z Čecha maminka. Na balkóně mi poprvé rozkvetla srdcovka, je to krásná kytka. Jsem zvědavá jestli letos budou maliny...

 

Práce na balkóně hlavně baví Ninku, rozkopala mi už co mohla... No a Raphael, co dodat, lepší televizi nenajdete :-)

Malý prdko rád pomáhá s prádlem. Totální fascinace automatickou pračkou...

Počasí pořád aprílové. Takhle to vypadá, když nahoře sněží:

Nejen děti pracují, ani já nezahálím a kreslím ostošest...